Časté dotazy o pozdním sběru

Co je pozdní sběr a čím se liší od jakostního vína?

Pozdní sběr je přívlastková kategorie jakostního vína, kdy hrozny jsou sklízeny později než u jakostního vína — až po dosažení cukernatosti moštu minimálně 21 °NM (stupňů normalizovaného moštoměru). Díky delšímu zrání na vinici hrozny získávají vyšší obsah cukru, koncentrovanější aroma a bohatší chuť. Víno je plnější, zaoblenější a může být suché, polosuché i polosladké podle toho, kolik cukru zkvasilo.

Musí být pozdní sběr sladký?

Ne — pozdní sběr může být suchý, polosuché i polosladký. Přívlastek „pozdní sběr" vypovídá o cukernatosti hroznů při sklizni, ne o zbytkové sladkosti výsledného vína. Suché pozdní sběry jsou plné, strukturované a komplexní víno se skvělou rovnováhou — veškerý cukr přeměnil na alkohol. Polosladké pozdní sběry mají příjemnou přirozenou sladkost z nezkvašeného cukru.

Které odrůdy jsou nejlepší jako pozdní sběr?

Pozdní sběr se nejlépe daří odrůdám s přirozenou aromatičností a schopností akumulovat cukr — Tramín červený, Pálava, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Rulandské šedé nebo Veltlínské zelené z bílých. Z červených jsou výborné pozdní sběry Frankovky, Cabernet Sauvignon nebo Cabernet Moravia, které mají dostatek struktury pro plné vyzrání.

Jak dlouho lze uchovat pozdní sběr?

Suchý pozdní sběr od kvalitního vinaře vydrží bez problémů 5–8 let, výjimečné ročníky i déle. Polosladké a sladké pozdní sběry mají díky vyššímu obsahu cukru potenciál 8–15 let. S věkem vína získávají na komplexnosti — přibývají medové, ořechové nebo petrolejové tóny typické pro vyzrálá přívlastková vína. Uchovávejte vleže při 10–14 °C.

K čemu se hodí pozdní sběr?

Suché bílé pozdní sběry se hodí k rybám na másle, pečené drůbeži, telecímu nebo zrajícím sýrům. Polosladké bílé pozdní sběry ke kuchyni s výraznějšími chutěmi, asijským pokrmům nebo ovocným dezertům. Suché červené pozdní sběry ke zvěřině, steakům nebo tvrdým sýrům. Servírujte bílé při 10–12 °C, červené při 16–18 °C.